Bydlím se svojí čtyřčlennou rodinou v jednom pardubickém bytě. Jsem kocour velmi rozumný, ovšem někdy si s tím nejmladším patnáctiletým pěkně zařádím. Taková pořádná honička nebo schovávaná a bafaná, to je něco. Moje výpravy za poznáním vedou přes balkon k sousedům. To se všichni o mě strachují. Vždyť je to šesté patro. S paní domu rád šiju. To je něco, když jí seberu špulku. Občas zničím i kytičku, která ji momentálně zajímá víc než já. Zkrátka mám svoji rodinu rád a ona mě taky. A protože jsem jaksi dospěl, začínám se zajímat i o kočičí slečny, abych v životě náhodou o něco nepřišel.